Souzeni - 2.část

4. října 2013 v 22:21 | ⋈LadyBows⋈ |  Souzeni

Nestihla jsem dokončit myšlenku , protože vzduchem se snesl hrozivý křik, cítila jsem železitou vůni krve kolem.
,,Tati!" zařvala jsem na zápasícího otce s něčím, co vůbec nepřipomínalo lidskou bytost.
,,Vypadni odsud Arwen!" rozběhla jsem se mu na pomoc, ale něco mě odmrštilo tři metry do vzduchu, a já tvrdě dopadla na dřevěnou římsu.
Když jsem se vzpamatovala z dopadu, všude lítal oheň, obří ohnivé koule zapalovaly sruby, ve kterých jsme žili. A v jednom z nich byla i moje matka. Rozběhla jsem se, ale moje končetiny mě zradily, znovu jsem upadla, skoro jsem je necítila, nezbývalo mi nic jiného než se plazit po zemi a nevnímat tu bolest.
Doplazila jsem se, až k našemu hořícímu domu a zalapala po dechu , matku drželo to monstrum pod krkem , vzedmula se ve mně vlna strachu. Podařilo se mi vstát nehledě, nato že to bolelo- jako "čert".

V tu chvíli jsem přesně věděla, co mám dělat. Rukama namířenýma na zvíře jsem do vzduchu nakreslila symbol a to se bolestně skácelo k zemi, běžela jsem na pomoc matce, ale ta se nehýbala, naklonila jsem se k ní a uviděla její na kost rozpárané hrdlo a prázdný výraz očí prozradil, že její duše, už v těle není. Nechtělo se mi tomu věřit. A tak jsem s ní začala třást.
,,Mami! Vzbuď se!" nic někdo mě chytil za rameno.
"Je pozdě, je mrtvá." Řekl mírně stařec s bílým plnovousem a vřelýma hnědýma očima. Pak mi podal nějaký kus pergamenu se Seraphinskou pečetí.
"Následuj stíny." S těmito slovy zmizel, pečlivě jsem pergamen uschovala.
Nepochopila jsem co tím myslel, ale pohled na tu hrůzu mě zcela ochromil.
"Arwen . Co to děláš, utíkej!" Nemohla jsem se hýbat, byla jsem k místu doslova přikovaná, oheň mě obklopoval úplně všude, nemohla jsem dýchat. A z ničeho nic mě někdo povalil na zem.
"Phynnusi." Řekla jsem potichu mezi vzlyky.
"Odveď ji odsud, zvolal zápasící otec na Phynnuse."
"Dávej na sebe pozor Arwen." To bylo to poslední, co vyšlo z jeho úst. Bolestné vzlyky se proměnily na hysterický pláč.
Phynnus mě postrkoval stále dopředu směrem k lesu. Oheň, už ho část pohltil, čím blíž jsme mu byli - tím víc jsem se cítila nesvá.
Bolestné výkřiky postupně utichaly, ale ta tma byla děsivá…Uslyšeli jsme za námi kroky, stále se přibližovaly, až byly zcela u nás - Phynnus se otočil na svého protivníka, byla to ta stvůra, co mi zabila otce. Skočila po mém snoubenci a drápy se mu zaryla do předloktí.
Vrhla jsem se za ním, ale něčí silná ruka mě pevně držela za zápěstí.
"Ššš, neboj se zlatíčko, bude to rychlé, slibuji." Šeptal mi do ucha.
"Ukonči to s tím klukem Zephile!" Přikázal příšeře a Phynnus se zhroutil k zemi.
"Ne!" zařvala jsem vzteky . To uvolnilo dost velkou energii na to, abych se uvolnila z jeho sevření, bylo příliš pozdě …nemohla jsem nic dělat a něco mi říkalo, ať odsud okamžitě uteču, a tak jsem to udělala.

Běžela jsem lesem větve stromů se mi zarývaly do kůže - jako ostří nožíky, ale na tom nezáleželo, nezáleželo na ničem - všichni byli mrtvý. Jediné, co jsem měla byla pouhá dvě slova - "Následuj Stíny"

O dva týdny později...

Les byl temný a chladný, myslím, že sněžilo, větve stromů se prohýbaly pod těžkým nánosem sněhu. Mráz mě bodal do tváře, do rukou - nejspíš mi byla hrozná zima, ale nevnímala jsem to, stejně jako zbytek, možná jsem byla zmatená, možná ochromená, ať to bylo, co to bylo, už na tom nesejde. A na čem vlastně nesejde?
O něco jsem zakopla a upadla na zmrzlou půdu, podívala jsem se na své ruce, které křečovitě svíraly nějaký ošuntělí papír, alespoň tak vypadal. Jako by to snad bylo něco důležitého, co by mohlo napravit…co vlastně? Zapomněla jsem to, asi to nebylo podstatné.
Pak jsem propukla v hysterický smích nad mojí sentimentalitou. Byla jsem unavená, šíleně unavená, že jsem si nevšimla ani nenávistného zavrčení.
"Kdo jsi?" zavrčel nepřátelský hlas.
"Já?" uchechtla jsem se, protože jsem to nevěděla.

"Já jsem nikdo." Řekla jsem a upadla do drtivé temnoty.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Lucy Lucy | Web | 5. října 2013 v 10:27 | Reagovat

Je to krásné, tak piš ať můžeš přidat další část:)

2 Avalon Avalon | 5. října 2013 v 16:29 | Reagovat

Je to super, teším sa na ďalšiu časť! :)

3 Ver Ver | Web | 5. října 2013 v 22:34 | Reagovat

souhlasím s komentáři výše, měla bys pokračovat co nejdřív! :)

4 jaj jaj | 6. října 2013 v 12:31 | Reagovat

no konecne :) muj nazor znas :) dalsi dil by tu mel byt co nejdriv 8-)

5 Sheila Sheila | Web | 8. října 2013 v 21:08 | Reagovat

super! :3 hezky napísané, jsem zvědavá na 3 část

6 ⋈LadyBows⋈ ⋈LadyBows⋈ | E-mail | Web | 10. října 2013 v 21:25 | Reagovat

Díky všem :)

7 Rea Rea | E-mail | Web | 28. října 2013 v 18:32 | Reagovat

úžasné, napínavé, krásne opísané bojové scény, to mám strašne rada :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.